Svátky slunovratu

Jarek Nohavica

HmOd rána zvoní u mě telefEmon, a já ho radši nHmezvedámEm,
oHmd rána zvoní u mě telefoEmn, a já takový noHmrmální strach máEmm,
žeHm na mě vědí něco, co na sebe neEmvím ani jáHm, ani jáF#m.  Hm 
2:O svátcích slunovratu, převlečen za maňáska, hrál jsem co hrál,
rum pil, třaskavé kapsle třaskal a boží jméno nadarmo do úst bral,
a on se na mě dívá a vidí, co nevidím ani já, ani já.
R:HmOči máme po otcDích a vlasy po matkEmách,
ale jsme nHmapůl sirotci a nF#mapůl děti všech,
hledáme jmGéna na náhrobcEmích a jiných památkF#7ách,
my bHmezprizorní, my EmumístěnF#7í v panelových internátHmech.
3:V muzeu voskových figurín svítí modrá lucerna,
hlídač dal si dvacet a jeho stará doma je mu nevěrná,
tišeji, tišeji, tišeji, zloději, zloději, zloději!
4:Dejte mi krompáč, rýč a lopatu, já nejlíp znám své rozměry,
dejte mi krompáč, rýč a lopatu a počítejte údery,
prvý, druhý, třetí, čtvrtý, od narození k smrti.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:21:57.181+00:00
Výsledky hledání: